Publikační výstupy

Edice korespondence, odborné studie a články, výstavní katalogy.

Korespondence Zdeňka Wirtha s českými (a slovenskými) architekty a architektkami. Dušan Jurkovič – Kamil Hilbert – Pavel Janák – Ladislav Machoň – Augusta Müllerová

Kristina Uhlíková (ed.)

První ze tří edičních počinů, které zpřístupní alespoň část jedinečně zachované přijaté korespondence historika umění a klíčové osobnosti české/československé kulturní politiky Zdeňka Wirtha (1878–1961). Z rozsáhlého souboru korespondence jsme vybrali dopisy, dopisnice a pohlednice, které Wirth obdržel od čtyř architektů a jedné architektky. V případě Dušana Jurkoviče, Kamila Hilberta a Pavla Janáka se torzálně zachovaly i Wirthovy odpovědi, jež jsou rovněž do edice zařazeny. Editovaná korespondence jedinečným způsobem otevírá myšlenkový svět těchto pěti významných osobností a mnohde odhaluje zákulisí řady procesů, které formovaly kulturní život první poloviny 20. století.

Artefactum, Praha 2025, ISBN 978-80-53018-16-6 (dostupné online)

„Kein Interesse mehr am christlichen Leben“: Liturgie, Seelsorge und sakrale Denkmäler im Bistum Litoměřice gemäß dem Fragebogen von 1973, AUC Theologica XXV, 2025, č. 1, s. 123-141.

Michal Sklenář

Studie analyzuje údaje obsažené v dotaznících, které v roce 1973 – v době, kdy v čele litoměřické diecéze opět stál biskup Štěpán Trochta – vyplnili římští katoličtí duchovní. Tento pramen vypovídá o náročné duchovní správě v oblastech postižených odsunem německého obyvatelstva (včetně duchovních), o neutěšeném stavu sakrálních památek, o tehdejší podobě liturgické reformy druhého vatikánského koncilu v jednotlivých kostelích a kaplích i o každodenním životě duchovních správců. Text popisuje proměnu náboženského profilu regionu po druhé světové válce, postoj hlavních církevních organizací k odsunu a snahy o řešení krize duchovní správy po roce 1945. Potvrzuje klíčovou roli místních duchovních správců v procesu zavádění liturgické reformy. Ačkoliv v liturgických prostorech často docházelo k radikálním zásahům, jen zřídka se tak dělo v souladu s koncepčními, předem schválenými postupy či ve spolupráci s orgány památkové péče.

ISSN: 1804-5588, E-ISSN: 2336-3398, DOI: 10.14712/23363398.2026.7 (dostupné online)

Czechoslovak Efforts to Acquire Works of Art from Austrian Collections after the First World War / Češkoslovaška prizadevanja za pridobitev umetnin iz avstrijskih zbirk po prvi svetovni vojni, Acta historiae artis Slovenica XXX, 2025, č. 2, s. 49-76.

Kristina Uhlíková

Po roce 1918 získalo nově vzniklé Československo – v souladu se Saint-Germainskou smlouvou – majetek rakousko-uherské koruny a vládnoucí dynastie, který se nacházel na jeho území; součástí tohoto majetku byla i četná umělecká díla. Mladá republika rovněž usilovala o navrácení děl, jež byla v důsledku centralizace monarchie převezena z českých zemí do Vídně, kde se následně stala součástí veřejných sbírek. Tento článek se zabývá požadavkem na restituci českých uměleckých děl z vídeňských muzeí – požadavkem, který byl nakonec zamítnut a který po první světové válce vznesla Československá republika. Text nastiňuje historický kontext tohoto restitučního nároku, představuje klíčové aktéry (zejména na československé straně), zásadní události a příslušnou dokumentaci. V širším evropském rámci pak jednání nástupnických států o získání částí někdejších rakousko-uherských císařských sbírek otevřela cestu k rozsáhlejším diskusím o právech národů na jejich kulturní dědictví.

ISSN: 1408-0419, E-ISSN: 2536-4200, DOI: https://doi.org/10.3986/ahas.30.2.02 (dostupné online v anglické verzi)

Slánský versus Fišer. Restaurátorský konflikt ve stínu Vítězného února, Zprávy památkové péče LXXXV, 2025, č. 4, s. 297-313.

David Vrána

Studie analyzuje restaurátorský spor, který se odehrál po komunistickém únorovém převratu v roce 1948 a postavil proti sobě dva uznávané restaurátory: Bohuslava Slánského a Františka Fišera. Konflikt, zaměřený především na metody fixace a retušování nástěnných maleb, slouží jako klíčová případová studie pro pochopení profesních, osobních a politických střetů, které formovaly československou památkovou péči v raném období komunistického režimu. Text se soustředí na technologickou erudici obou osobností a poukazuje na nejasnosti v dokumentaci v kontextu pozdějších restaurátorských zásahů. Zohledněna je rovněž role estetických hledisek, která významně ovlivnila výsledky restaurátorských prací. Na základě předchozího výzkumu podrobné archivní šetření prokázalo, že tento spor předchází a objasňuje publikovanou polemiku mezi Bohuslavem Slánským a Františkem Petrem, která proběhla v 50. letech.

ISSN 1210-5538, DOI: 10.56112/zpp.2025.4.02

Hotel Rosol: pelhřimovské drama o třech dějstvích, Zprávy památkové péče LXXXV, 2025, č. 2, s. 107-117.

Lukáš Veverka

Studie se zaměřuje na počátky působení venkovského odboru Klubu Za starou Prahu v Pelhřimově a jeho pokus o záchranu historického hotelu Rosol. Podrobnou rešerší archivů Klubu Za starou Prahu, pelhřimovského odboru a obsáhlé konverzace Zdeňka Wirtha s Karlem Polesným vystoupil do popředí plastický příběh, který na půdorysu boje o jeden historický objekt odhaluje různé strategie dobových ochránců památek, ale také místních korporací a vedení města. Případová studie pelhřimovského hotelu a celého náměstí dává detailně nahlédnout na překážky, kterým čelily spolky ochránců památek v situaci, kdy systém ochrany skrze Centrální komisi nebyl schopen dostatečně reagovat na lokální případy tohoto charakteru. Spolu s nedostatečnou legislativou je zde představena i ambivalentní role samosprávy, jejíž propojení s pelhřimovskými podnikateli a jejich zájmy překvapivě aktualizuje dobové problémy se současnými strastmi památkové péče.

ISSN 1210-5538, DOI: 10.56112/zpp.2025.2.02

Boj o malé město (1900–1960): Příběhy památek a jejich lidí.

Jakub Bachtík – Michal Kurz – Kristina Uhlíková (edd.)

Katalog ke stejnojmenné výstavě představuje ochranu památek v menších městech jako téma, které na počátku bouřlivého dvacátého století pozvolna vystoupilo do popředí širšího veřejného zájmu. Na příbězích konkrétních historických staveb napříč regiony poodhaluje komplikované osudy památek ve víru moderní doby a poukazuje na osobnosti, často i místní nadšence, kteří se výrazným způsobem zapojili do odhodlaného, i když ne vždy úspěšného úsilí o jejich záchranu. Výpravná publikace je doplněna řadou historických i současných fotografií, historických stavebních plánů i reprodukcemi klíčových archivních dokumentů.

Masarykův ústav a Archiv AV ČR / Artefactum, Praha 2024, ISBN: 978-80-88283-96-6