Vlastivědný kroužek při závodním klubu ROH Uničovských strojíren

V Uničově existovalo kolem roku 1900 muzeum spolku ostrostřelců, sloučené s městským muzeem, které se soustředilo zejména na bohatou archeologii regionu. Po vyhnání německy mluvících obyvatel roku 1945 muzeum i městský archiv upadaly a roku 1954 byly zrušeny – sbírky se staly součástí muzea ve Šternberku. Přímým důsledkem zániku muzea bylo založení Vlastivědného kroužku, které na jaře 1955 inicioval Tomáš Soušek, patřící k české menšině prvorepublikového Uničova. Úkolem kroužku, přičleněného k významnému strojírenskému podniku ve městě, bylo navázat na zpřetrhanou tradici zájmu o historii Uničova, vzdělávat místní občany pomocí přednášek a besed o dějinách města a jeho památek. Členy byli vyjma Souška, který se stal předsedou, například zdejší gymnaziální profesor Jan Březina nebo právníci Antonín Dvořák a Gustav Slezák. Zprvu měl spolek kolem tří desítek členů a navázal kontakty s olomouckým Vlastivědným muzeem i univerzitou, přednášky v Uničově proto proslovili i Ladislav Hosák a další odborníci. Hlavním cílem kroužku hned po jeho založení bylo obnovit v Uničově muzeum, což se povedlo již v letech 1956–1957, kdy členové kroužku organizovali stěhování části sbírek (především archeologické a místopisné) a roku 1958 v radnici otevřeli pobočku Okresního muzea ve Šternberku. Při této příležitosti kroužek vydal drobnou publikaci o památkách města. Tomáš Soušek na sklonku 50. let třídil rovněž městský archiv, jenž se povedlo vrátit do města také. Činnost kroužku se uzavřela s koncem předsednictví Tomáše Souška roku 1992.