Kunětické družstvo v Pardubicích

1920 – 1950

Varianta názvu: –

Družstvo založené původně za účelem finančního zajištění péče o hrad Kunětická hora, které od roku 1928 převzalo správu objektu a řízení stavebních prací.

Otisk razítka Kunětického družstva, 1937 (UDU AV ČR, fond Z. Wirth, kart. W korp. Č-K).

HISTORIE A PŮSOBENÍ

V roce 1917 si pardubický muzejní spolek pronajal zříceninu Kunětická Hora od barona Richarda Drascheho z Wartinberka a začal provádět zajišťovací práce a údržbu areálu. Po vzniku Československa díky obratnému vyjednávání Václava Diviše spolek odkoupil areál v roce 1920. Na podporu záchranných prací se sdružili místní občané a vytvořili výbor, který upořádal řadu slavností „Září – Kunětické hoře“. V roce 1920 vzniklo z tohoto výboru Kunětické družstvo za účelem stálého zajištění finančních prostředků pro záchranu hradu, které si objekt pronajalo od muzejního spolku v roce 1922.

V prvních letech existence byly muzejním spolkem prováděny zajišťovací práce a již v roce 1921 bylo přistoupeno k železobetonové rekonstrukci sklípkové klenby rytířské síně dle projektu Antonína Žabky. Rekonstrukční práce měly pokračovat na šesté bráně zřízením betonového ochozu a stanové střechy, což bylo schváleno za účasti Zdeňka Wirtha, následně se ale družstvo rozhodlo místo jednotlivých zásahů přistoupit k vytvoření projektu celkové rekonstrukce areálu, která byla svěřena Dušanu Jurkovičovi. V letech 1923–1927 byl vypracován projekt, který byl zčásti realizován, ale v roce 1928 bylo od něho upuštěno.

Od roku 1928 družstvo zajišťovalo samostatně správu hradu a rekonstrukční práce s podmínkou souhlasu muzejního spolku. Družstvo také vyvíjelo různé aktivity na podporu své činnosti a turistického ruchu. Pořádalo kulturní akce, zakoupilo autobus pro přepravu turistů z Pardubic, a vysadilo na svazích 1000 ovocných stromů s ideou budoucích výnosů, k čemuž najalo vlastního zahradníka. Péče o okolí hradu měla také preventivní charakter, opakovaně bylo nutné zabezpečit skalní masiv, přesto v roce 1940 došlo ke zřícení skály na jižní straně a po jednání se zástupci MŠANO a památkového úřadu bylo ještě v tomtéž roce přikročeno ke stavbě pilířů.

Vznik družstva a jeho stanov realizoval zařizující výbor ve složení František Herrmann, Josef Sakař, František Karel Potměšil, Eman Kraus a František Kyšperka. Ustavující schůze proběhla 26. března 1920. V době založení mělo družstvo kromě výboru 24 členů, ale již v roce 1924 dosáhlo počtu 490 členů. V počátcích družstva byl důležitým představitelem advokát František Herrmann (1878–1946), který byl předsedou výboru při pořádání slavností v roce 1919, z něhož družstvo vzniklo, a stal se i prvním předsedou družstva v letech 1920–1921 a znovu v roce 1925. V letech 1922–1924 byl předsedou okresní hejtman František Zelinka a v letech 1926–1936 okresní hejtman Jaroslav Vítek, oba skončili ve funkci po přeložení do Prahy. Do roku 1947 vedl družstvo Antonín Hrdý a v posledních letech činnosti František Dašek a Jaroslav Fryč. K nejznámějším členům patřil spisovatel Alois Jirásek a významným podporovatelem byl politik František Udržal. Na jaře 1948 bylo zvoleno nové vedení se schválením akčního výboru a o dva roky později došlo ke sloučení družstva s pardubickým muzejním spolkem v postavení odboru pro správu Kunětické hory, který vykazoval drobné aktivity až do roku 1959, ačkoli mezitím hrad již v roce 1954 převzala Státní památková správa.

ADRESA:

SOUVISEJÍCÍ OSOBY:

1920–?: Herrmann František (1878–1946)

1920–1935: Potěšil, Karel (1864–1935)

1921: Wirth, Zdeněk (1878–1961)

1922–1924: Zelinka, František

1926–1936: Vítek, Jaroslav

1936–1947: Hrdý, Antonín (1883–?)

SOUVISEJÍCÍ KORPORACE:

1920–1950: Muzejní spolek v Pardubicích

SOUVISEJÍCÍ KAUZY:

rrrr: Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.

ARCHIVNÍ PRAMENY:

• Státní okresní archiv Pardubice, fond Kunětické družstvo Pardubice (1847) 1920–1972

LITERATURA:

• [anonym], Švehlovy sady na Kunětické hoře, Krása našeho domova XX, 1930, č. 4, s. 56.

• [anonym], Záchranné práce na Kunětické Hoře, Národní listy XXI, 1932, č. 21, s. 3.

• Jaroslav Herout, Jurkovičův projekt úpravy hradu Kunětická Hora, Zprávy památkové péče XXI, 1961, č, 3–4, s. 85–98.

• Karel Hlávka, K záchraně Kunětické Hory, Zprávy památkové péče IV, 1940, č. 5, s. 68–70.

• Karel Hlávka, Zabezpečení Kunětické Hory, Zprávy památkové péče V, 1941, č. 4, s. 57–58.

• Jiří Kotyk, Poslední šlechtičtí majitelé Pardubic a kunětické Hory 2. Dr. Richard, svobodný pán Drasche von Wartinberk (1850–1923), Zprávy Klubu přátel Pardubicka XXIII, 1988, č. 1–2, s. 15–20.

• Petr Mücke, Kunětické družstvo. Historie záchrany významné přírodní a kulturní památky, Východočeský sborník historický XIV, 2007, č. 1, s. 143–185.

• Padesát let městské spořitelny v Pardubicích 1886-1936, Pardubice 1936, s. 56, s. 120–123.

• Pavel Panoch, Architek Boža Dvořák a záchrana Kunětické hory, Zprávy Klubu přátel Pardubicka XXXII, 1997, č. 9–10, s. 249–256.

• Pardubice koncem roku 1924, Pardubice 1924, s. 33–34.

• PK., K povznesení turistického ruchu na Kunětickou horu u Pardubic, Národní listy LXIV, 1924, č. 212, s. 2.

• Fr. K. Potěšil, Záchrana Hory Kunětické, Časopis turistů XXXII, 1920, č. 4–5, s. 140–142.

• J. V. Prášek, Kunětická Hora, Národní listy LXII, 1922, č. 244, s. 2–3.

David Vrána (2026)