Národní jednota severočeská

1885 – 1939, 1945 – 1948

Varianta názvu: –

Spolek podporující české menšiny v pohraničí zakládáním škol, knihoven a uchováváním hmotného i nehmotného kulturního dědictví.

Členský průkaz Národní jednoty severočeské, 1937 (soukromá sbírka).

HISTORIE A PŮSOBENÍ

Národní jednota severočeská vznikla 22. března 1885 jako český národnostní spolek. Jejím hlavním cílem byla podpora kulturního a společenského života české menšiny v severním a severovýchodním pohraničí, kde čelila silnému tlaku německých organizací. Spolek se od počátku zaměřoval na zakládání českých škol, knihoven, záložen a celkové posilování české kultury. Během první světové války se jeho činnost transformovala spíše do humanitární roviny, kdy pomáhal sirotkům a sociálně slabým. Za první republiky se činnost NJS vyostřila v duchu radikálnějšího nacionalismu (zejména hospodářského). Po Mnichovu pomáhala organizace uprchlíkům z pohraničí a v dubnu 1939 byla nuceně včleněna do Národní matice. Během okupace byla nacisty definitivně zrušena a k neúspěšným pokusům o plnohodnotnou obnovu majetku a činnosti docházelo ještě po válce, až do roku 1948, kdy byla Jednota definitivně rozpuštěna.

ČINNOST V OBLASTI PAMÁTKOVÉ PÉČE

V rámci regionální památkové péče a zachovávání historického dědictví zanechala Jednota nesmazatelnou stopu – mnohdy ovšem ambivalentní. V rámci národnostních narativů selektivně chránila a v některých případech i obnovovala „české“ památky. Šíře záběru spolku ovšem tuto činnost propojovala i s dalšími aktivitami podobných spolků, typických pro přelom 19. a 20. století. Už v roce 1887 stála u zrodu myšlenky na založení Klubu českých turistů a následně se podílela na iniciování a výstavbě turistické chaty na hoře Říp. Kulturní ochranu a rozvoj národního povědomí spolek realizoval skrze masivní budování knihoven, v rámci nichž byly podporovány nákupy odborné literatury věnující se stále ještě konstituovanému oboru dějin umění, ale i ochrany památek.

Jednota organizovala rozsáhlou přednáškovou činnost v pohraničních a jazykově smíšených oblastech, kde se zaměřovala na popularizaci české reformace, husitství a památek s ním spojených. Aktivně udržovala lidové tradice pořádáním národních slavností, folklórních akcí s lidovými tanci a zvykoslovím. Velké úsilí věnovala prezentaci menšinové kultury na významných celonárodních akcích, jakými byly Jubilejní zemská výstava či Národopisná výstava v Praze. Z hlediska péče o nemovité památky (resp. pamětihodnosti) hrál zásadní roli pozemkový fond NJS. Spolek systematicky vykupoval domy (mnohdy historické a v pozdější době památkově chráněné) i pozemky, v německém prostředí, aby zabránil jejich „ztrátě“ pro české společenství. Tyto objekty byly následně přebudovávány na národní domy a spolkové místnosti, které se stávaly centry společenského života. V mnoha případech se ovšem takto dělo bez úcty k původní materii a vybrané historické objekty tak zcela ztratily své původní hodnoty.

ADRESA:

  • 1894-1904: Ferdinandova třída 33, Praha I (zaniklý objekt)
  • 1905-1927: Spálená 75/26, Praha II (zaniklý objekt)
  • 1928-1939: Na Zderaze 5, Praha II = Na Zderaze 1946/5, Praha 2 - Nové Město, 12000

SOUVISEJÍCÍ OSOBY:

rrrr: Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.

SOUVISEJÍCÍ KORPORACE:

rrrr: Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.

SOUVISEJÍCÍ KAUZY:

rrrr: Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.

ARCHIVNÍ PRAMENY:

•  Archiv hlavního města Prahy, fond Národní jednota severočeská Praha (1939-1941)

•  Národní archiv, fond Národní jednota severočeská, Praha (1885-1948)

•  SOkA Chomutov/Kadaň (SOA Litoměřice), Archiv města Ervěnice 1562–1945 (1956), NJSč, ev. č. 162/1.

LITERATURA:

•  Eva Fischerová, Národní jednota severočeská 1918–1938, Plzeň 2024.

•  L., Národní Jednota Severočeská za války, Národní politika XXXIV, 1916, čís. 216, 6. 8. (příloha), s. 1.

•  Náš vývoj v severních Čechách pod ochranou Národní jednoty severočeské 1910-1935, Praha 1936.

•  Michal Šimáně, Zřizování českých menšinových obecných škol na Ústecku v letech 1867–1930, Brno 2007.

•  Jindřich Zajíc, Činnost místních odborů Národní jednoty severočeské na Teplicku po roce 1918, Ústí nad Labem 2010.

Lukáš Veverka (2026)