Památkový úřad v Praze

Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 byla státní památková péče na jeho území postavena pod dohled úřadu německého státního sekretáře. V pohraničních územích připojených na podzim 1938 k Třetí říši byla organizace řešena jiným způsobem (viz heslo Památkový úřad Říšské župy Sudety a Ústav pro památkovou péči ve Vídni). V témže roce byla zřízena placená funkce dopisovatelů památkových úřadů. Do těchto funkcí byli jmenováni zejména bývalí důstojníci zrušené československé armády a někteří úředníci ministerstva zahraničních věcí a ministerstva národní obrany. Dopisovatelé (Berichterstatter) neměli nahrazovat konzervátory, ale spolupracovat s nimi a posílit tak tuto činnost na regionální úrovni. Nebyli konzervátorům nadřízeni ani podřízeni, agendu obou řídil příslušný památkový úřad. Jejich činnost se soustředila především na pořizování a doplňování soupisové evidence, která začala být již dříve vedena na památkových úřadech, a na sledování a hlášení potenciálního ohrožení památek. Jejich počet se pohyboval v průběhu války mezi 30 až 50 osobnostmi. V roce 1939 byli také k úřadu přiděleni dva referenci pro ochranu přírody (Miroslav Volek a Jiří Kousal), do té doby byla agenda ochrany přírody řešena přímo osvětovým odborem ministerstva školství a národní osvěty. Již v průběhu druhé republiky nastoupil také Jan Hofman, kterému byla po jeho nuceném odchodu ze Slovenska svěřena agenda ochrany domoviny.