Družstvo na záchranu zřícenin hradu Košumberka

Primárním posláním Družstva, zakotveným i ve stanovách, bylo technické zabezpečení hradu, které mělo být neodkladně realizováno prostřednictvím celkové rekonstrukce. Družstvo zajišťovalo tuto rozsáhlou akci realizovanou především v letech 1922 až 1924 po stránce organizační, finanční i technické. Veškeré práce probíhaly pod odborným dohledem Státního památkového úřadu (Luboš Jeřábek, Václav Wagner, jako pověřenci úřadu poté Josef Karel Říha a Antonín Cechner) i Ministerstva školství a národní osvěty (Zdeněk Wirth). Obě instituce projekt posléze hodnotily jako vzorový příklad památkové péče a především přístupu k hradním ruinám. Financování bylo zajištěno kombinací vlastních prostředků spolku získávaných ze vstupného a darů a státní subvence. Odborná metodika kladla důraz na dodržení tehdy nejmodernějších konzervačních postupů preferujících pouze stabilizaci destruovaného zdiva za přiznaného použití cementové malty s pískem. Stanovy spolku předpokládaly další systematickou údržbu hradu, ochranu jeho historického rázu a provádění archeologického výzkumu v areálu. V domě purkrabího, adaptovaného během rekonstrukce, bylo zřízeno hradní muzeum, kam byly umístěny archeologické nálezy, ale i další předměty související s hradním areálem a jeho historií. Z nejzajímavějších z nich byla vytvořena menší expozice. V budově byla současně zřízena přednášková a zasedací místnost Družstva. V počátcích své existence vydával spolek také ročenku nazvanou Košumberská kronika (1922, 1924).