Včela čáslavská
[1863] 1864 – 1952
Varianta názvu: Muzejní a vlastivědný spolek Včela Čáslavská.
Muzejní a vlastivědný spolek zaměřený na sbírání, ochranu a dokumentaci kulturních památek včetně péče o stavební památky a provádění archeologických výzkumů.
popis (zdroj. Foto: ).
HISTORIE A PŮSOBENÍ
Spolek byl neoficiálně ustaven v červnu 1863, některé zdroje uvádějí březen 1864. Oficiální vznik se datuje od úředního schválení v srpnu 1864, první řádná schůze výboru však proběhla až 15. ledna 1865 a ještě téhož roku spolek uspořádal výstavu starožitností a založil spolkovou knihovnu. Po založení spolku patřili k nejaktivnějším osobnostem předseda Josef Zikmund a především jednatel Leopold Želina, v oblasti péče o stavební památky spolupracoval se spolkem zvláště Jiří Zach. Po válce roku 1866 byla činnost utlumena a znovu se obnovuje až od roku 1877, do té doby se nicméně podařilo shromáždit velkou sbírku artefaktů, přírodnin a archiválií. Sbírky byly v roce 1875 umístěny jako stálá expozice ve školní sborovně.
Obnovení činnosti od roku 1877 je spojeno s osobou Klimenta Čermáka (1852–1917), který byl nejprve jednatelem a následně předsedou, kromě toho působil jako konzervátor Ústřední komise. V tomto období spolek začal pořádat přednášky a organizovat naučné vycházky, především ale uspořádal druhou výstavu starožitností v roce 1880. V roce 1884 změnou stanov došlo k proměně na muzejní spolek a v listopadu příštího roku prezentoval spolek své sbírky v novém muzeu. Sbírky byly prezentovány na výstavách ve Vídni, Praze a dalších městech. Činnost spolku se stala vzorem pro založení podobných spolků především v Čechách, ale i na Moravě, a jeho stanovy a činnost byly použity zemským výborem jako vzor pro hodnocení činnosti venkovských muzejních spolků v Čechách.
V roce 1910 spolek předává sbírky městu a nadále se podílí na jejich zpracování. Významnou součástí aktivit byla publikační činnost, vedle řady prací jednotlivých členů v různých časopisech vydával spolek sám od roku 1880 tištěné výroční zprávy, v nichž byly publikovány výzkumy a vlastivědné studie. Nepřímo souvisí s činností spolku muzeologické časopisy Věstník československých museí a spolků archaeologických, vydávaný v letech 1895–1901, a Českoslovanské letopisy musejní, které vydával a redigoval Kliment Čermák. V návaznosti na tyto aktivity spolek krátce vydával také sborník Musejník Čáslavský v letech 1913–1916. Po smrti Klimenta Čermáka spolek působil převážně na regionální úrovni a jeho nejvýraznější osobností se stává František Škrdle (1888–1958). Po druhé světové válce spolek pravděpodobně nevyvíjel výraznější aktivitu mimo muzeum a v roce 1952 byl začleněn jako odbor do Místní osvětové besedy ovšem s vlastní samosprávou, poslední schůze správního výboru se konala 5. prosince 1952. K obnovení spolku pod stejným názvem došlo v roce 1991.
ČINNOST V OBLASTI PAMÁTKOVÉ PÉČE
Památková agenda byla nedílnou součástí činnosti již od první řádné schůze výboru, kde bylo jednáno o záchraně bašty v Jeníkovské ulici. Spolek se zabýval ochranou, sbíráním a publikováním památek v nejširším smyslu, a na výkup ohrožených památek se mu dařilo získávat státní subvence. Na počátku sedmdesátých let 19. století spolek inicioval záchranu kostela v Lochách / Loších u Čáslavi, díky čemuž byl Jiří Zach jmenován korespondentem Ústřední komise ve Vídni. V průběhu první světové války se zvláště zásluhou Klimenta Čermáka spolek angažoval v záchraně tvrze v Semtěši. Aktivity spolku před rokem 1918 významně přesahovaly hranice regionu, například v roce 1899 spolek intervenoval u pražské městské rady ve věci zachování historického rázu města, angažoval se v uspořádání muzejních a archeologických sjezdů v Hlinsku a v Kutné Hoře, a v roce 1908 se podílel na přípravě Sjezdu na ochranu památek.
ADRESA:
- 1885-1952: Husova 291/3, Čáslav - Nové Město, 28601
SOUVISEJÍCÍ OSOBY:
rrrr: Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.
SOUVISEJÍCÍ KORPORACE:
rrrr: Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.
SOUVISEJÍCÍ KAUZY:
rrrr: Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.
ARCHIVNÍ PRAMENY:
• Státní okresní archiv Kutná Hora, fond Včela čáslavská – muzejní a vlastivědný spolek Čáslav 1864-1970.
LITERATURA:
• Kliment Čermák, Včela čáslavská, Method IV, 1878, č. 4, s. 50.
• Kliment Čermák, Přednešení předsedy Klimenta Čermáka ve valné hromadě musejního spolku „Včela Čáslavská“ dne 26. května 1895, Věstník československých museí a spolků archaeologických I, 1895, č. 1, s. 4–8.
• Kliment Čermák, Prvý výbor „Včely Čáslavské“, in: Jubilejní sborník památek čáslavských, Čáslav 1904, s. 103–108.
• Kliment Čermák, Musejní spolek „Včela čáslavská“ slaví půl století své činnosti, in: Jubilejní musejník Čáslavský 2, Čáslav 1914, s. 62–69.
• Kliment Čermák, Výroční zpráva předsedova, in: Musejník Čáslavský 1, Čáslav 1913, s. 25–27.
• Kliment Čermák, Zpráva předsedova za rok 1915–16, in: Musejník Čáslavský 3, Čáslav 1916, s. 38–40.
• Soňa Dedíková, 120. výročí založení muzejního a archeologického spolku „Včela Čáslavská“ a 100. výročí postavení muzejní budovy, Muzejní a vlastivědná práce XX, 1984, č. 3, s. 158–159.
• Antonín Materka, Z doby založení. Věnováno památce Jiřího Zacha a Leop. Želiny, in: Jubilejní musejník Čáslavský 2, Čáslav 1914, s. 3–8.
• Musejní spolek „Včela čáslavská“, Volné směry III, 1899, č. 7, sl. 396.
• Václav Pubal, „Včela čáslavská“ a její přínos k rozvoji českého muzejnictví v 80. a 90. letech 19. století, Muzejní a vlastivědná práce II, 1964, č. 4, s. 209–215.
• Včela čáslavská, Lumír, 1863, č. 31, s. 743.
• Leopold Želina, Včela čáslavská, Lumír, 1865, č. 8, s. 126–127.
David Vrána (2026)