Zemská komise pro soupis cechovních památek

1913 – 1916

Varianta názvu: Zemská komise pro soupis cechovních památek jednoty řemeslných a živnostenských společenstev v království České; Zemská komise pro soupis cechovních památek v království Českém.

Komise ustavená v rámci Zemské jednoty řemeslných a živnostenských společenstev v království Českém za účelem soupisu a ochrany cechovních památek..

popis (zdroj. Foto: ).

HISTORIE A PŮSOBENÍ

Cechy byly ve většině případů definitivně zlikvidovány v posledních dvou třetinách 19. století. Hmotný majetek, zejména pak památky, mnohdy přešly do rukou nástupnických živnostenských spolků (tzv. společenstev). Velký zájem se o toto bohatství zvedl těsně před Národopisnou výstavou v roce 1895, kdy mnohé korporace „znovuobjevovaly“ bohatství svých, povětšinou zcela neuspořádaných, sbírek. Společenstev s českou jednací řečí a takovýmto majetkem bylo několik desítek. Některá svůj historický majetek předala do lokálních muzeí, některá je ovšem nesystematicky a bez jakékoli evidence prodávala. JUDr. Karel Polák (tzv. instruktor živnostenských společenstev) důrazně upozorňoval na důležitost tohoto majetku, dokonce se pokusil iniciovat soupis těchto památek už v roce 1902, kdy do funkce nastoupil. Tehdy však nenalezl podporu u živnostenských společenstev, která se obávala, že soupis poslouží jako podklad ke konfiskaci památek. Polákovým německým protějškem se stal Dr. František Tomaschek, oba v postavení c. k. místodržitelských tajemníků – německá sekce ovšem podobnou aktivitu nevyvíjela.

Další pokus o soupis byl iniciován až o deset let později, kdy byl na základě obdobných snah v Salcbursku vydán ministerský výnos o ochraně cechovních památek. Zemská jednota svolala na základě Polákova podnětu konferenci odborníků k problematice soupisu, která se konala 8. listopadu 1913. Polák zde přesvědčil vedení Zemské jednoty řemeslných a živnostenských společenstev v království Českém o nutnosti evidence cechovních památek. Pro nově ustavenou Zemskou komisi pro soupis cechovních památek byli vybráni zástupci sdružovaných korporací, tři kunsthistorici (Karel Guth, F. X. Harlas, Zdeněk Wirth), dva archiváři (H. Opočenský, V. Vojtíšek). Těm byla k dispozici pražská kancelář a jedna písařka. Členové komise se zabývali veškerým majetkem bývalých cechů v rámci Českého království, s výjimkou „poněmčených“ krajů. Inventarizovaný, někdy i odkupovaný, majetek byl získáván ze soukromých i veřejných zdrojů. Působnost na lokální a regionální úrovni vyžadovala mnohem podrobnějšího měřítka prvotní rešerše, tu zajišťovaly ustavované Okresní komise pro soupis cechovních památek při okresních Jednotách řemeslných společenstev. Tyto komise, v nichž zasedali zástupci okresů, místních muzeí, církevní hodnostáři, učitelé a zástupci jednotlivých řemeslných společenstev, byly spojeny s okresními jednotami řemeslných a živnostenských společenstev osobou voleného zástupce a kanceláří. Volba zástupce probíhala na každoročních, tzv. Svatoštěpánských konferencích. V první polovině roku 1914 byly ustaveny okresní soupisné komise v Nové Pace, Hradci Králové, Písku, Mladé Boleslavi, Blatné, Českém Brodě, Brandýse n. Labem, Mělníce, Hořovicích, Poděbradech, Žižkově, Křivoklátě, Karlíne, Chotěboři, Bechyni, Chrudimi, Lounech, Rakovníce, Lomnici nad Popelkou, Ledči, Plzni a Ústí nad Orlicí.

Základní průzkum byl proveden v lednu 1914 dotazníkem, který komise vytvořila na základě návrhu Zdeňka Wirtha, a jímž se obrací na veškerá živnostenská společenstva, na správy muzeí, v němž byla požadována data o dochovaných cechovních památkách. Požadované informace: „1. Jméno společenstva a sídlo. 2. Má společenstvo listiny, kolik a z kterých let? 3. Má knihy, zápisníky, knihy pamětní, knihy mistrů, tovaryšů, učňů, počtů cechovních, pohřební knihy, vzorníky a p.? Kolik a z kterých let? 4. Má spisy a z které doby? 5. Kde jsou listiny a knihy uloženy, zda v truhle, pokladnici, ve skříni a u koho? Zda v museu a v kterém? 6. Má cech relikviáře? 7. Má cech pečetidlo? Kde, kolik, z jakého materiálu, s držátkem, s řetízkem aneb bez řetízku? Mají společný váček? 8. Má cech truhlu nebo skříň a kde? 9. Má cech oltář k Božímu hrobu nebo obraz? Má oltář ve zvláštní kapli v kostele? Má lavici cechovní? 10. Má cech máry a pokrývky na ně? 11. Má pohřební odznaky na rakev? Knihy, kalich, štíty, kříž, sochy svatých? Jesličky, Boží hrob? 12. Má svícny a lampy? 13. Má umbelu? 14. Má cech pochodně? Lucerny? 15. Má cech prapor nebo korouhev? Má žerď k nim? 16. Má podobizny předsedů nebo cechmistrů, obrazy svatých, patron a pod? 17. Má čestné dary? 18. Má cech konvice nebo botu, poháry, sklenice? 19. Má feruli? 20. Má cechovní odznaky na šaty? 21. Má pohřební potřeby? 22. Má znamení cechovní hospody? 23. Má staré zbraně? 24. Má tištěné výuční listy do zásoby, nebo měděné či ocelové plotny k nim? 25. Má cech knihovnu a o kolika svazcích? Jsou v ni i tisky před r. 1800? 26. Má cech stolici, křeslo pro cechmistra, staršího? 27. Uložilo společenstvo ze svých památek něco v museích a archivech? Kde a v kterých? 28. Má někdo některou věc z majetku bývalých cech v soukromí?.“

Prvotní rešerše po polovině roku 1914 ukázala, že se bude zejména jednat o předměty ze 17.–19. století. Starší archiválie, historické či umělecké památky byly již zaevidovány nebo uloženy v rámci muzeí. Financování celého podniku mělo probíhat skrze subvence (státní, zemské, obchodních komor, apod.), a příspěvky, za něž měly být v budoucnosti přispěvatelům zasílány výtisky inventářů. Výsledkem měly být publikované inventáře. Bylo plánováno šest ilustrovaných svazků (tři věnovány památkám archivním, tři památkám uměleckohistorickým). Z nichž vždy měla Praha obsáhnout po jednom svazku obou částí a ostatní dva měly být věnovány památkám venkovských cechů. Odhadovaná doba práce byla v roce 1914 plánována na 10–12 let.

ADRESA:

SOUVISEJÍCÍ OSOBY:

rrrr: Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.

SOUVISEJÍCÍ KORPORACE:

rrrr: Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.

SOUVISEJÍCÍ KAUZY:

rrrr: Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.

ARCHIVNÍ PRAMENY:

• Ústav dějin umění AV ČR, Oddělení dokumentace, fond Zdeněk Wirth, kart. W-XXIX, svazek 2.

LITERATURA:

• Anonym, Ustavení zemské komise pro soupis cechovních památek, Národní listy LIII, 1913, č. 310, s. 4.

• Anonym, Zemská komise konskripční pro cechovní památky, Čas XXVII, 1913, č. 311, s. 8.

• Josef Borovička, O úkolech českého archivnictví (dokončení), Česká revue IX, 1915–1916, č. 3, s. 145–154, cit. s. 152.

• František Xaver Harlas, Soupis cechovních památek, Týden světem I, 1913–1914, s. 617–622.

• H. O. [Hanuš Opočenský], Ustavení Zemské komise pro soupis cechovních památek, Staré i nové zvěsti ze Soběslavě a okolí X, 1914, č. 2, s. 26–27.

• Hanuš Opočenský, Zemská komise pro soupis cechovních památek, Za starou Prahu VI, 1915, č. 1, s. 23–24.

• Jiří Vlasák, Pražská živnostenská společenstva a obchodní grémia v letech 1859–1950, Praha 2025.

• J. Vojtíšek, Cechovní archivy, Národní listy L, 1910, č. 246, s. 1.

• V. V. [Václav Vojtíšek], Zemská komise pro soupis cechovních památek v království Českém, Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze XXII, 1914, č. 2–3, s. 91–92.

• Zdeněk Wirth, Vyplňování dotazníku o cechovních památkách, Český řemeslník XVIII, č. 10, s. 2; č. 11, s.2–3; č. 12, s. 2; č. 14, s. 3; č. 15, s. 3; č. 18, s. 2.

Lukáš Veverka (2025), David Vrána (2026)