Muzejní a literární spolek „Palacký“ ve Slaném
1891 – 1948
Varianta názvu: Musejní spolek; Musejní spolek v Slaném
Muzejní a literární spolek, reálný předchůdce místního muzea, který se zabýval zejména místní historií a památkami. V případě jejich ohrožení se pokoušel o jejich zachování nebo co nejmenší škodu.
Otisk razítka Muzejního spolku „Palacký“, 1940 (UDU AV ČR, fond Zdeněk Wirth, kart. W korp, M-N).
HISTORIE A PŮSOBENÍ
Založení městského muzea ve Slaném bylo iniciováno Václavem Štechem v květnu 1885 návrhem podaným Občanské besedě ve Slaném. Muzeum bylo ustaveno teprve v únoru následujícího roku, po jeho schválením městským zastupitelstvem. Muzejnímu sboru předsedal purkmistr August Hemerka a Václav Štech byl jmenován kustodem (ředitelem). Tím ovšem aktivita nově založeného muzea skončila, zejména pro nezájem městské rady a dalších korporací, které měly muzeum společně spravovat. Tyto neshody vedly 1. listopadu 1891 k založení Musejního spolku, od roku 1898 pojmenovaného Muzejní a literární spolek Palacký. Hybnou silou se opět stal Václav Štech, který se výrazně podílel i na následných aktivitách, mezi něž patřily etnografické výstavy, přednášky o uměleckých a historických památkách města i okresu a v neposlední vydávání publikací. Nejvýznamnější pak byla ročenka Slánský obzor, jejíž první vydání vzniklo v roce 1893 a téměř nepřetržitě na ní navázaly další vydání až do roku 1950 (obnoveno až 1993). Po roce 1891 procházelo muzeum další z krizí způsobenou neshodami všech zainteresovaných, nakonec v roce 1896 došlo k přestěhování do prostor bývalé piaristické koleje a v srpnu následujícího roku k dalšímu obnovení činnosti. V roce 1898 došlo ke změně názvu na Muzejní a literární spolek „Palacký“ ve Slaném. V té době měl 258 činných členů a ke všem zmíněným aktivitám přidal i starost o veřejnou knihovnu. Spolek, a tedy i muzeum se několikrát stěhoval, přičemž nejdéle vydržel v prostorách bývalého kláštera bosých karmelitánů. Zde ovšem muzeum fungovalo zejména jako depozitář, který bylo možné navštěvovat. Výraznější činnost dokázalo muzeum vyvinout paradoxně až během válečných let, kdy mu byly přiděleny dostatečné prostory. Válečné obrácení se k národním a národopisným tématům bylo dalším důvodem válečného rozvoje muzejní a badatelské činnosti.
ČINNOST V OBLASTI PAMÁTKOVÉ PÉČE
Spolek se zapojil do několika místních památkových kauz, většinou v pozici odborného garanta, který definoval kulturní a historické hodnoty dotčených objektů nebo uměleckých děl. Nikdy nebyl „radikálním bojovníkem“ na poli památkové péče, jak tomu bylo například u venkovských odborů klubu Za starou Prahu. V jednom případě pak stál „na opačné straně barikády“, a to když pro své potřeby chtěl upravovat interiéry bývalého kláštera bosých karmelitánů, přičemž původní plány po několika jednáních pozměnil zástupce Státního památkového úřadu.
ADRESA:
- 1886-1894: čp. 143, Slaný (zaniklý objekt, dnes Masarykovo náměstí 1004/18, Slaný 27401)
- 1896-1903: čp. 159, Slaný, = Masarykovo náměstí 159/20, Slaný 27401
- 1920-1938: čp. 221, Slaný = Hlaváčkovo náměstí 221, Slaný, 27401
SOUVISEJÍCÍ OSOBY:
rrrr: Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.
SOUVISEJÍCÍ KORPORACE:
rrrr: Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.
SOUVISEJÍCÍ KAUZY:
rrrr: Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.
ARCHIVNÍ PRAMENY:
• Archiv Národního muzea – Registratura Národního muzea, fond Svaz českých muzeí, kart. 45, sl. 2 (Slaný).
• Národní archiv, fond Úřad říšského protektora (ÚŘP), kart. 534-536.
• Vlastivědné muzeum ve Slaném, fond Muzejní a literární spolek „Palacký“ ve Slaném, 1885–1955, kart. 1-12.
LITERATURA:
• Slanský obzor. Ročenka Musejního spolku v Slaném, 1893-1947
•
•
•
•
•
Lukáš Veverka (2025)
