Komise pro vodní hospodářství ČSAV – Skupina pro průzkum zátopové oblasti vodního díla Orlík

1955 – 1962

Varianta názvu: Komise pro pomoc vodnímu hospodářství – pracovní skupina A/16 pro vědecký výzkum a technické zabezpečení památek; Komise pro pomoc velkým stavbám socialismu: původní název (1953–1954).

Odborná výzkumná skupina vytvořená v roce 1955 v rámci Komise pro vodní hospodářství při ČSAV s cílem zajistit průzkum a dokumentaci památkových hodnot v oblasti připravované přehradní nádrže Orlík.

Razítko průzkumných prací v zátopovém území Orlické přehrady, 1958 (Archiv AV ČR, fond Komise presidia ČSAV pro vodní hospodářství, kart. 9, sg. IV, inv. č. 31).

HISTORIE A PŮSOBENÍ

V roce 1953 byla v rámci Československé akademie věd ustavena Komise pro pomoc velkým stavbám socialismu, záhy přejmenovaná na Komisi pro pomoc vodnímu hospodářství. Z iniciativy jejího předsedy Theodora Ježdíka byly na pražské konferenci o problémech výstavby vodních děl na Dunaji a na Vltavě u Orlíka, konané v červenci 1954, přiděleny komisi úkoly související s vědeckým průzkumem a technickým zabezpečením památek v zátopové oblasti budoucích přehrad. Zatímco v případě Dunaje k výraznější aktivitě patrně nedošlo, do jednání o projektu Orlické přehrady se komise aktivně zapojila. Dne 23. 6. 1955 ustavila pro tento účel pracovní skupinu A/16 pod předsednictvím Zdeňka Wirtha, kterému Ježdík pozici nabídl již v září 1954 (po Wirthově smrti v roce 1961 převzal vedení Bedřich Hacar). Do konce roku 1960 uskutečnila skupina celkem 32 porad. Za cíl si stanovila co nejkomplexnější terénní průzkum a filmovou, fotografickou, kresebnou a zvukovou dokumentaci jednotlivých obcí a objektů určených k zatopení i národopisných specifik celé oblasti, podchycení památkově cenných objektů a artefaktů a návrhy opatření k záchraně těch, které by bylo možné přemístit. Parametry úkolu byly značné – zátopové území Orlické přehrady zaujímalo plochu 26 km2 o délce 68 km od přehradní hráze u Solenic až po konec vzdutí v Týně nad Vltavou.

Původní předpoklad, že skupina v mezioborovém složení vymezí základní koncepci a úkoly průzkumu, který následně zajistí jednotlivé specializované vědecké instituce, se z organizačních důvodů nepodařilo naplnit. V centrálním hospodářském plánu a na příslušných pracovištích nebyly v žádoucím předstihu zajištěny finanční a personální kapacity, a celý záměr tak od počátku nabral zásadní zpoždění oproti reálnému postupu demoličních a stěhovacích prací v zátopovém pásmu. Teprve v roce 1957 byl operativně sestaven funkční tým s využitím řady externích odborných pracovníků, včetně brigádnické pomoci studentů ČVUT. Výzkum proběhl v letech 1958–1960 (v řadě případů navázal na dílčí průzkumy z předcházejících let) a probíhal v několika tematických podskupinách: geologické (vedl Quido Záruba z katedry geologie ČVUT), archeologické (vedl Bedřich Svoboda z Archeologického ústavu ČSAV), přírodovědné (vedl Jan Jeník z katedry botaniky UK), národopisné (vedl Vilém Pražák z Národopisné společnosti československé), urbanistické (vedl Jindřich Krise z katedry urbanismu ČVUT) a uměleckohistorické (vedl Viktor Kotrba z Ústavu pro teorii a dějiny umění ČSAV).

Dokumentační práce v terénu po celou dobu narážely na limity vyplývající ze zpoždění za intenzivně probíhající výstavbou přehrady (vystěhovávání původních obyvatel, demolice vesnic, kácení původní vegetace, obtížná dostupnost řady míst v důsledku zrušení tradičních přívozů) i nepřízně počasí. Přesto se podařilo (zejména v národopisné podskupině) shromáždit cenný materiál, zahrnující lístkovou kartotéku, přibližně 3 000 fotografií, 400 plánů a map, zvukové nahrávky slovesné kultury místních obyvatel i filmový záznam.

Operativní výzkumné podskupiny ukončily činnost k 31. 12. 1960, samotná pracovní skupina svou činnost shrnula koncem roku 1961 v interní informativní zprávě a její členové počítali s dalším zpracováním shromážděného materiálu. Dílčí úvahy a jednání vedená v presidiu ČSAV počítaly pro tento účel s vytvořením specializovaného pracoviště v rámci VI. sekce ČSAV, které by disponovalo vlastním organizačním, personálním a rozpočtovým zázemím, a bylo by tak zároveň schopno do budoucna zajišťovat průzkumy dalších území zasažených velkými technickými díly (přehrady, těžba) a předkládat k jejich projektům odborné posudky zohledňující památkářská hlediska. Záměr však nebyl uskutečněn – pracovní skupina po odevzdání zprávy patrně postupně ukončila činnost a obsáhlý materiál zůstal navzdory apelům Bedřicha Hacara, Theodora Ježdíka i původnímu záměru zesnulého Zdeňka Wirtha vědecky nezpracován a nepublikován (22. 11. 1963 byl předán do Archivu ČSAV). Naplněna nebyla ani idea specializovaného muzea s prezentací nejdůležitějších nálezů a dokumentů týkajících se průzkumu orlického území, které Wirth opakovaně navrhoval umístit na zámku Orlík.

ČINNOST V OBLASTI PAMÁTKOVÉ PÉČE

Pracovní skupina pro vědecký výzkum a technické zabezpečení památek se v rámci Komise pro vodní hospodářství ČSAV stala dočasně fungující odbornou platformou navázanou na rozsáhlý projekt výstavby Orlické přehrady. V jeho rámci dokázala vedle orgánů státní památkové péče (Státní památková správa) alespoň zčásti efektivně zastupovat zájmy ochrany památek a dosáhnout významných výsledků. Kromě dokumentační činnosti se někteří její členové zčásti zapojili také do úspěšných jednání o možnostech záchrany či zabezpečení jednotlivých stavebních památek, zejm. románského kostela v Červené, hradu Zvíkov a zámku Orlík.

ADRESA:

  • 1955-1962: Valdštejnská 158/14, Praha 1 – Malá Strana, 11800

SOUVISEJÍCÍ OSOBY:

1955–1961: Wirth, Zdeněk (1878–1961)

1958–1960: Charvátová, Ema (1906–1985)

1958–1960: Kotrba, Viktor (1906–1973)

SOUVISEJÍCÍ KORPORACE:

rrrr: Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.

SOUVISEJÍCÍ KAUZY:

rrrr: Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.

ARCHIVNÍ PRAMENY:

•  Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Archiv AV ČR, fond Komise presidia ČSAV pro vodní hospodářství (průzkum zátopové oblasti Orlík).

LITERATURA:

•  Daniela Brádlerová – Nataša Kmochová, Komise pro vodní hospodářství ČSAV: Průzkum zátopové oblasti vodního díla Orlík, in: Věda v Československu v letech 1953–1963, Praha 2000, s. 155–161.

•  Martin Gaži, Nepohodlná sestra modernizace. Památková péče a vltavská kaskáda vodních děl, České Budějovice 2023, s. 149–159.

•  J. M. Jiroušek, Pomoc ČSAV našemu největšímu vodnímu dílu, Věstník ČSAV 71, 1962, s. 239–240.

•  Pavel Kodera, Co vzala voda. Dokumentace průzkumu zátopové oblasti vodního díla Orlík, in: Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2001, Plzeň 2001, s. 96–98.

•  M. Něnička, Průzkum zátopové oblasti vodního díla Orlík Komisí pro vodní hospodářství ČSAV 1954–1961, Archivní zprávy ČSAV V, 1973, s. 45–51.

Michal Kurz (2025)