Bozeň, spolek rodáků a přátel města Březnice v Praze

1932 – současnost

Varianta názvu: –

Spolek zaměřený na kulturní a publikační činnost v březnickém regionu, který se podílel na opravách několika památek v Březnici a blízké vsi Dobrá Voda.

Razítko spolku Bozeň, 1940 (NA, fond SPS, kart. 137).

HISTORIE A PŮSOBENÍ

Spolek nazvaný podle slovanského hradiště nedaleko Březnice byl založen roku 1932 na základech o sedm let staršího Sdružení rodáků a přátel města Březnice a okolí. Ustavující valná hromada se konala 25. 11. v Národním domě na Smíchově, kde se spolek scházel ve třicátých letech. Účelem spolku mělo být „hospodářské a kulturní práce pro blaho města Březnice i okolního kraje a jeho obyvatelstva“. Prvním předsedou se stal vodohospodář ing. Josef Stocký, po jeho smrti v roce 1938 funkci vykonával Ludvík Fürst (1911–1976), tajemník Národohospodářského sboru jihočeského, dlouholetý organizátor místních kulturních aktivit, člen muzejního spolku a spolupracovník městského muzea, redaktor vlastivědného sborníku Bozeňsko. Vzhledem ke svému zaměření nebyl spolek činný pouze na regionální úrovni, ale skrze své členy-rodáky také v Praze. Během 2. světové války a následně od 50. let intenzita jeho činnosti výrazně poklesla, fungoval pouze na neformální bázi, k oživení došlo teprve po roce 1989.

ČINNOST V OBLASTI PAMÁTKOVÉ PÉČE

Otázky ochrany a dokumentace památek patřily do širšího okruhu témat, která spolek průběžně reflektoval prostřednictvím kratších článků v pravidelně vydávaném sborníku Bozeňsko i v několika kauzách, do nichž zasáhl. Roku 1940 podal předseda Bozně Ludvík Fürst žádost na ministerstvo školství o udělení subvence na opravu kamenného Švédského mostu, který od roku 1925 vlastnil březnický muzejní spolek, s nímž Fürst dlouhodobě spolupracoval. Úspěšně zahájené opravy však v následujícím roce uvázly na nedostatku stavebního materiálu a spolek v nich patrně do konce války již nepokračoval. Ve stejné době participoval spolek na konzervačních pracech nedaleké zříceniny tvrze Hrochův Hrádek, prováděných nesoustavně od 20. let, a inicioval opravu výklenkové kapličky někdejší křížové cesty mezi Březnicí a Svatou Horou u Příbrami, stojící v Březnici u mostu přes řeku Skalici. V rámci ediční činnosti (Fürstem redigovaná Březnická knihovnička) spolek průběžně vydával drobnější práce k regionální historii včetně některých stavebních, uměleckých a archeologických památek. Na podzim 1946 uspořádal ve spolupráci se Státním památkovým úřadem a pod záštitou jeho přednosty Václava Wagnera na březnickém zámku výstavu fotografií uměleckohistorických památek regionu.

ADRESA:

SOUVISEJÍCÍ OSOBY:

rrrr: Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.

SOUVISEJÍCÍ KORPORACE:

rrrr: Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.

SOUVISEJÍCÍ KAUZY:

rrrr: Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.

ARCHIVNÍ PRAMENY:

• Národní archiv, fond Státní památková správa 1946–1964 (NAD 864), kart. 137, sg. 30 Místa, složka Dobrá Voda, okr. Blatná

• Národní archiv, fond Státní památková správa 1946–1964 (NAD 864), kart. 186, sg. 30 Místa, složka Hrochův Hrádek

LITERATURA:

•  Jiří Beran, Odkaz „Bozně“ naší době, Březnické noviny, 2006, č. 9, s. 3.

•  Stanislav Suda, Březnické kostely, Praha 1935.

•  Stanislav Zeman, Březnická knihovna v Národním museu v Praze, Praha 1940.

•  Umělecko-historické památky Březnicka ve fotografii Státního památkového úřadu v Praze, katalog výstavy, Praha [1946].

•  Rudolf Turek, Posvátný háj na Chocholíku u Pňovic, Praha 1947.

•  Bozeňsko: sborník pro kulturní a hospodářské otázky Březnicka s hlídkou Městského muzea v Březnici, 1938–1949.

•  Věstník Městské spořitelny v Březnici, 1932–1939 (zprávy o činnosti).

•  

• 

•  

•  

•  

• 

•  

Michal Kurz (2025)